O víkendu 13. – 14. 5. 2006 odstartoval v Plzni akcí Zlatá koloběžka Plzně letošní ročník nejvyšší domácí koloběžkové soutěže České Rollo ligy 2006 a zároveň pokračovala třetím dějstvím mezinárodní soutěž EUROCUP 2006. Tyto i další podrobnější informace obsahuje již zveřejněná Tisková zpráva k této akci. Nicméně nedá mi to a pravděpodobně prvně v této sekci veřejně zveřejníme i další postřehy z tohoto mezinárodního podniku a také se vyjádřím z osobního pohledu k momentální situaci v koloběžkovém sportu.
Díky za krásný závod top úrovně, loučil se Lars Kessler, snad to tak bylo a závody se Vám líbili. Doufáme, že nedělní spojení s inlisnitama taky nebylo nikomu proto srsti, ba právě naopak se Vám toto oživení zamlouvalo. Z organizátorského pohledu byl letošní ročník pořadatelsky dost těžký a nedělní společná akce -DEN NA KOLEČKÁCH- připravila nové situace i první zkušenosti s čipovým měřením závodu v Česku.
1. kolo České Rollo ligy 2006 mělo velmi dobrou účast, nicméně se objevila vesměs známá jména a doslova jen hrstka nových tváří. Úplně absentoval v minulých letech tolik ambiciózní R+Penco Praha. Co se týká obsazení závodu z ciziny, je velmi sympatická účast Italů, kteří podali i překvapivě dobré výsledky, nadšení vzbudil mexický student Ernesto Rohero studující v Německu a samozřejmě jsme velmi rádi za účast neustále se zlepšujícího Larse Kesslera z Německa. Na rovinu řečeno, zklamáním je neúčast reprezentantů dalších zemí, zejména Holandska a Finska. U Finů je to zvláště zarážející s ohledem na nadcházející Světový šampionát, kdy jsem nejen já, ale i německý guru Lars Kessler očekávali návštěvu minimálně jednoho Fina na každém Eurocupu, aby mohli pozvat závodníky na vrchol letošní sezóny.!?? (:
Osobně si myslím, že akce se opravu i přes nepřízeň počasí celkově vydařila, nezklamali jsme, ale zůstalo i několik malých roztrpčení které si z minulých období nepamatuji a nezažil jsem je:
– naše klubové závodnice se nebyly schopny v sobotu za děsivé průtrže mračen domluvit, zda nepožádají rozhodčí o zkrácení závodu o jedno kolo. S ohledem na průběh závodu a domácí prostředí docela logické řešení, které by nikomu neublížilo. No zkrátka musíme více zapracovat na týmovém duchu.
– při sobotní Eurocup párty na závěr promítání o historii závodů v Plzni byl veřejně oznámen program: Další úsilí KK Plzeň o získání nových mladých talentů pro koloběžky včetně několika desetitisícové investice do dalšího nákupu koloběžek KOSTKA pro tyto náborové účely. (viz jiná zpráva v aktualitách – POKUS O NÁBOR MLADÝCH TALENTŮ). Projekt toho ražení je minimálně v Česku revoluční a nemá obdoby, alespoň tak to cítí Rada našeho Klubu.
A asi naivně jsme doufali od přítomných zástupců z celé republiky alespoň špetku uznání a morální podpory pro tento výjimečný pokus oživit koloběžkové řady. Nic, ticho, ani jeden komentář jediné slovo, nebo jsem ho jen já přeslechl, či oznámení přišlo v nevhodnou dobu!? V každém případě, alespoň na mě po této situaci dolehla jakási deka o beznadějně ojedinělém přístupu k této věci a vůbec k jakémukoli systematickému snažení za udržitelný rozvoj koloběžkového sportu. Nicméně veřejnosti držte palce, my tu letargii vydržíme a zkusíme bojovat dál! Koloběžkování je krásné!
– MOŽNÁ MIZÍ RYTÍŘSKÉ DOBY. Soudržnost, dobrá parta, neprezentuje jen KK Plzeň, ale bývala to jasná vizitka celého koloběžkového svazu. Téměř tříletými excesy pana Mateka z Prahy, které vyčerpávali celou koloběžkovou pospolitost se tato Svazová vizitka malinko rozmazala. Zasvěceným netřeba připomínat, ale zde chci podotknout, že pan Matek hodně útočil přímo na KK Plzeň. KK Plzeň vydržel, a pan Matek se momentálně v závodním koloběhu nevyskytuje, “jen“ vyrábí plagiáty sprostě ukradené a přesně okopírované koloběžky z dílen sedmiletého vývoje – know how KK Plzeň.
Ale zpět, vypadá to, že tady jsou další drobné půtky a až nezdravá rivalita. První zmínka byla výše o našich závodnicích. Zásadnější je však chování zejména té věkově mladší Ultimy Praha. Před kluky bych chtěl a snad i v budoucnosti smeknu klobouk, fantasticky se vylepšili, ale zatím jim k velikosti a důstojným vítězstvím cosi důležitého chybí. V pojetí KK Plzeň je boj stupně vítězů spojen na spolupráci protivníků střídání na špici a ne se jen vychytrale vozit v závětří, nestřídat se v držení tempa a začít bojovat až stopadesát metrů před cílem. Ještě horší jsou již dva výstupy Jendy Vláška, kdy soupeři z KK Plzeň, konkrétně mě, “vlnami“ ze své osy jízdy do mé jízdní dráhy znemožňuje čistý pohyb bez vynechání maximálního odrazu a předjetí. Když se k tomu z podvědomí přidá neustále popichování, někdy i na hranici obecné slušnosti od Ultimátních členů, co si asi myslí, že jedli vtipnou kaši, ale dle mého mínění se jí asi už doslova přejedli, tak se těžko divit mé reakci za cílem, kdy nebylo daleko k ráně. Jako by ti 20 – 25 letí měli jinou morálku a jiné nahlížení na svět. Ale to se snad urovná.
Přes výše řečené si přeji silnou, usazenou a právně zakotvenou Ulimu Praha, která například stejně jako náš Klub dokáže zabezpečit dostatek zásob závodního materiálu a v případě žádosti ho poskytnout dalším koloběžkářům a klubům. A hlavně dokáže naplnit tu skutečnou klubou činnost, zejména šířit koloběh mezi mládež včetně přijetí konstruktivní spoluodpovědnosti za vývoj Svazu. První moje přání mají šanci členové Ultimy Praha začít plnit prakticky ihned. KK Plzeň nebude schopno s ohledem na nákup 10 koloběžek nadále pokrývat zásobami závodního materiálu koloběžkáře mimo rámec vlastního sdružení a tak do budoucna tuto povinnost rádi přenecháme borcům z Prahy.
Zkrátka věci nejsou jen růžové, doufám, že občas je dobré ukázat i druhou stranu mince.
Vedoucí KLUBU KOLOBĚHU PLZEŇ Petr Pešta