Jelikož nejen koloběžkováním živ je člověk,vyrazil jsem se svojí ženou o proběhlém víkendu po několikaleté abstinenci na rockový festival CZECH ROCK BLOCK 2006. A protože jsem emailově referoval své kamarády, kteří mi pochválili za dobrý report, rozhodl jsem se uveřejnit drobně upravený text i na klubovém webu:
„Kde ty minulé roky jsou, z nadšeného náboru a ohlasů kamarádů jsme nakonec zůstali jen sami dva, ale ani počasí a hrozba deště nás od odhodlání po několika letech znovu navštívit Velkou louku v Plasích neodradila. Akce šla výš, když jsem se díval na fota z přelomu tisíciletí, je festival co se zázemí týká jinde. 32 m široké podium, 16 m hluboké, s točnou pro bubny a hlavní hudební soupravičky jednotlivých skupin, takže když jedna dohrála otočili za chvilku kus pódia kapela ještě zkušebně zabrnkala do fanoušků a už to znovu jelo. Pivo bylo sice od Krušovic, ale Mušketýr 11° – výborné a díky dobře rozestaveným cisternám a výbornému toku piva téměř bez fronty.
Ale od začátku:
Začalo se úplně přesně ve 14:00, takže DEBUSTROL jsme slyšeli bohužel pouze z auta, neboť dojet z kopce o Plas a zaparkovat trvalo kvůli zácpě fanoušků víc jak 25 minut.
Pak hrál VISACÍ ZÁMEK a to byl na uši i pohybový projev kapely super zážitek.
KRUCIPUSK, pak dokonale rozřádili fans, bylo hodně zajímavé poslouchat a pozorovat vytáhlého šlachovitého zpěváka s dredy pouze z poloviny hlavy (měl asi pleš) jak svým pohybovým projevem doslova straší publikum, jinak zbytek kapely dost statický.
ŠKWOR – zpěvákův projev trochu slabší než na deskách, nicméně rozezpívali téměř celou plaskou louku a po Visáčích další perfektní zážitek.
TORR- si k 20 letům nadělil pěknou jevištní podívanou a novinky prostřídané dobrou klasikou – prostě minimálně splnil moje očekávání
DOGA- slušný bigbít, hrála pravděpodobně kvůli minimální době přestavby a urychlení časového harmonogramu téměř hodinu, a taky aby zbytek kapel stihnul dojet a naladit.
Pak byl čas na procházku a uvolnění zad v autě, protože bylo už po půl sedmé a další hvězdy večera měly teprve přijít.
Ze zaparkovaného auta jsme tedy poslouchali HARLEJ a během jeho vystoupení několikrát se opakující písničku Já máám ráááád vínooo červenééé, jááá mááám ráád svařáák……..
Pak jsme byli zvědaví na PETRA KOLÁŘE, začalo sice víc mrholit, ale odpočinutí jsme šli zpět. Mno,….., sice výborný zpěv, ale cancáky od skladatele K. Svobody se do Plas moc nehodily a tak se hrozičů dav přesunul chlastat pivo a my se podívali do prořídlého kotle mezi pár křepčících děvčat až k pódiu. Jenže tam to bylo dost nebezpečné, ze zadu začaly s pískotem lítat plné kalíšky piva ve snaze Koláře zasáhnout. A pivní sprcha spojená s deštíkem není ideální, tak jsme se stáhli zpět.
A pak to přišlo: začalo sice už docela pršet, ale s TUBLATANKOU to vůbec nevadilo – vysokootáčková kytarová euforie – po jejich produkci vychraptělí fanoušci mezi 30 – 40 rokem. Fakt neskutečná síla, rif a radost z projevu. Dostali celý kotel, paráda. Novější věci promíchané s hity z první poloviny devadesátých let. Joj to bolo něčo!!!
ARAKAIN působil dravě a pěkně překvapil. Sympatický projev téměř už 2 roky “nového“ zpěváka Honzy Toužimského, který je plný mladého elánu a má i kvality Petra Koláře. Nový bubeník Doksanský, jediný za celý večer se dvěma šlapáky přesně v potu tváře držel trashový násyp. I Petr Kolář má + , a to když se objevil na pódiu už ne s načesanými vlásky, ale v maskáčích a domluvil si s Arakainem, že si dá s nima společně Strom života – song, který před dvěma lety zpíval dvojhlasně s Toužimským, a takto ho uváděl na své místo. Ještě trocha improvizace jaký zpěvák jaký hlas (první nebo druhý) a už se určitě nejen mě ježily chlupy z neskutečného a jedinečného zážitku.
Po zážitku z Tublatanky a Arakainu a téměř už půlnoci jsme se vydali s Markétou k autu, a ALKEHOL už jen poslouchali. Hoši nezklamali, hráli samé staré dobré fláky, O chalstu, Podbabský stánek, Na Slamníku tam je hej a pod. Jelikož jsme v Plasích spali, hráli nám pěkně na dobrou noc. V hlavě za ten den možná i 10 Mušketýrů, do uší: V Dejvicích nejradši chlastám tam jsou nejlepší putyky….. a klížící se oči. Jenže než jsem zabral tak Plasy osvítil závěrečný ohňostroj a až pak bylo možné v cca 1.30 zavřít alespoň na pár hodin oči.
Jojoj pěkný rockový zážitek, síla v žilách, která mi dala chuť napsat i tenhle j text.
Tak doufám, že se nezlobíte, že i na koloběžkovém webu na dálku ochutnáte něco z letošního Czech rock blocku.“
Petr Pešta